|
|
Karlovy Vary jako zpravodajské téma ve vysílání ČT24
Fedičová, Natálie ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce Karlovy Vary jako zpravodajské téma ve vysílání ČT24 se věnuje regio- nálnímu zpravodajství z prostředí Karlových Varů, vysílanému ve zpravodajských relacích veřejnoprávní zpravodajské stanice ČT24 v letech 2019, 2020 a 2021, tedy v období před vypuknutím pandemie covidu-19 a během ní. Teoretická část nejprve nejenom geograficky, ale také kulturně a částečně i historicky představuje město Karlovy Vary. Následně popisuje a rozebírá regionální zpravodajství a též nepochybnou nejednoznačnost tohoto pojmu. Po- slední kapitola této části seznamuje čtenáře s historií zpravodajské stanice ČT24, s jejím programovým schématem apod. V praktické části práce je prostor věnován smíšenému vý- zkumu - kvantitativní obsahové analýze a popisu nejčastěji objevujících se zpravodajských témat z prostředí Karlovarska ve zpravodajských příspěvcích vysílaných na ČT24. Práce v rámci kvalitativního šetření využívá i metody polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumu jsou zhodnoceny v závěru práce. Součástí práce jsou přílohy - otázky k rozhovoru a zároveň přepis celého uskutečněného rozhovoru s někdejší regionální zpravodajkou Jevhenijou Vachničenko.
|
|
|
Ruská invaze na Ukrajinu očima vybraných médií a jejich účtů na sociálních sítích
Helclová, Anna ; Géla, František (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Ústředním tématem práce je pokrytí začátku invaze na Ukrajině, osvobození města Bucha a první zahraniční cesty ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského médii BBC News, CNN a ČT24 a jejich účty na sociálních sítích Facebook a Instagram. Teoretická část práce přibližuje pojmy válečný a mírový žurnalismus, transformaci sociálních sítí do podoby nového zdroje informací a s tím spojené informační přetížení a roli sociálních sítí v jeho utváření. Dále také vysvětluje okolnosti vybraných událostí pro další analýzu v praktické části práce. Ve výzkumné části práce jsou vymezeny kódy, podle kterých jsou následně analyzovány příspěvky tří vybraných médií ve stanovených časových oknech na platformách Instagram a Facebook. Příspěvky jsou zkoumány jak vzhledem k jejich grafické podobě, tak v jejich obsahu. U videopříspěvků je rozlišovaný původ videa, i jeho obsah a nejvýrazněji se vyskytující znaky. Zvláštní důraz je kladen na příspěvky s drastickým obsahem a přístupem jednotlivých médií k takovému materiálu. Při analýze je zohledněna i četnost příspěvků jednotlivých médií ve vybraných časových oknech. V závěru práce jsou předloženy výsledky analýzy příspěvků a jejich interpretace.
|
|
|
Online diskuze pod zpravodajskými články z pohledu přispěvatelů a z pohledu redakce
Nováková, Miroslava ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Po přelomu nového tisíciletí došlo k překotně rychlému rozvoji a růstu internetu a k vývoji jeho obsahu. Současný internet a jeho podoba jsou ve velké míře formovány samotnými uživateli, kteří užíváním a následným sdílením obsahu jej pomáhají formovat a stávají se produživateli. Nejznámějším a nejrozšířenějším internetovým prostorem, kde mohou uživatelé vkládat a sdílet svůj vlastní obsah, jsou sociální sítě. Dalším velice rozšířeným příkladem tvorby internetového obsahu uživateli jsou online diskuse. Online diskuse jsou zcela tvořené uživateli a zároveň na ně mají obrovský vliv. Pokud tyto dvě platformy spojíme, získáme prostor, kde se může téměř kdokoliv k čemukoliv vyjadřovat a nepřímo tak ovlivňovat velkou masu lidí, potažmo celé společnosti. Právě z důvodu obrovského dosahu sociálních sítí a diskusí na nich se nabízí otázka, jakým způsobem je kontrolovat či regulovat. Tato práce se zabývá diskusemi pod články zveřejněnými profily zpravodajských webů Novinky.cz a ČT24 na sociální síti Facebook. Na diskuse je v práci nahlíženo ze dvou pohledů, a to z pohledu redakcí a z pohledu přispěvatelů. Na základě výzkumných rozhovorů se správci sociálních sítí zvolených médií diplomová práce popisuje, jaký přístup ke kontrole a regulaci diskusí jednotlivá média zvolila. Z druhé strany jsou zkoumány otázky,...
|
|
|
Projevy technologického determinismu ve výběru témat ve zpravodajství ČT24 a ČRo Radiožurnálu
Bečková, Kateřina ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem Projevy technologického determinismu ve výběru témat ve zpravodajství ČT24 a ČRo Radiožurnálu hledá odpověď na otázku, zda výběr témat v televizi a rozhlase ovlivňují technologie, které mají média k dispozici. S tím souvisí i to, zda tedy média zpracovávají do vysílání odlišné události. Teoretická část práce se proto věnuje charakteristice konceptů gatekeepingu, zpravodajských hodnot a rovněž technologickému determinismu. Autorka pro účely výzkumu zvolila nejprve obsahovou analýzu zaměřenou na kategorizaci témat. Výzkumným vzorkem byly dvouhodinové úseky vysílání kolem hlavních zpráv v poledne a večer po tři dny. Vybraná témata, která ČT24 nabídla divákům navíc v komparaci s Radiožurnálem, pak autorka podrobila sémiotické analýze, aby zjistila, zda je obraz tím rozhodujícím faktorem, proč se událost do vysílání rozhlasové stanice nedostala. Kontext pak zjištěním dodává šest polostrukturovaných kvalitativních rozhovorů se zástupci obou médií. Ze všech získaných dat vyplývá, že televize vysílá o desítky témat denně víc, a to z důvodu časového prostoru, který má pro zpravodajství k dispozici. Na rozdíl od Radiožurnálu se pak ČT24 významně soustředí na vizuální stránku událostí, a proto někdy může docházet k odmítnutí vedením redakce některého tématu, jež reportéři navrhují...
|
|
|
Teorie vs.praxe - současná televizní reportáž na zupravodajských kanálech ČT24 a CNN Prima NEWS se zaměřením na parlamentní volby 2021
Svoboda, Ondřej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Cílem této diplomové práce je odhalit, do jaké míry současné podoby politické reportáže v televizním zpravodajství odpovídají definici televizní reportáže, kterou nastoluje teorie. Zároveň také porovnává, zda se její současná podoba zásadně liší mezi dvěma hlavními českými zpravodajskými kanály - ČT24 a CNN Prima NEWS. V teoretické části popíše historický vývoj žánru televizní reportáže, jeho současnou podobu podle teoretiků i "ideální" pracovní postupy reportérů. V praktické části však problematiku nesleduje z tradičního pohledu obsahové analýzy - namísto toho se na ni snaží dívat "zevnitř", optikou novinářů aktivně se pohybujících v praxi. Na vzorku šesti aktivních televizních novinářů (tří z každého kanálu) napříč redakční hierarchií pomocí zakotvené teorie zkoumá, zda jejich pohled na televizní reportáž odpovídá teorii a zda si případné souvislosti uvědomují. Na otázkách jako "Co podle Vás dělá správnou reportáž?" či na popisu jejich průměrného pracovního dne nejenom zkonfrontuje realitu s teorií, zároveň také srovná rozdíly mezi těmito dvěma kanály. Především se zaměří na zkušenosti reportérů s pokrýváním událostí parlamentních voleb 2021.
|
|
|
Téma antisemitismu ve vybraných českých médiích
Pražák, Kryštof ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu tématu antisemitismu v článcích uveřejněných mezi lety 2019 až 2020 na pěti vybraných českých online zpravodajských serverech, kterými jsou iDNES.cz, Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, iROZHLAS.cz a ČT24. Cílem práce je za pomoci kvantitativní a kvalitativní analýzy popsat, jakým způsobem média informují o tématu antisemitismus. Teoretická část práce se věnuje pojmům z oblasti mediálních studií, ze kterých práce vychází, kterými jsou nastolování agendy, rámování, gatekeeping, zpravodajské hodnoty a historie propagandy. Dále se teoretická část práce věnuje problematice antisemitismu, jeho definici, historické podobě jeho projevů s důrazem na české země a jeho roli v současnosti. Metodologická část popisuje vybraná média, historii jejich vzniku, vlastnickou strukturu, průměrnou čtenost a jejich ukotvení v současném českém mediálním světě. Kromě toho je v této části práce definována i metodologie použitého výzkumu, tedy kvantitativní a kvalitativní metody obsahové analýzy. Výsledkem výzkumu bylo zjištění, že jak sledovaná veřejnoprávní média, tak soukromá média o tématu antisemitismu reflektují nejčastěji formou zpravodajského článku, u všech sledovaných médií převažují zahraniční události a poněkud překvapivě nebyl mezi veřejnoprávními médii a soukromými médii výrazný...
|
|
|
Vyobrazení Korejského poloostrova ve zpravodajství České televize v letech 2015-2020
Kymličková, Petra ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce představí mediální obraz Korejského poloostrova ve zpravodajství České televize v letech 2015 až 2020. Korejský poloostrov je nesmírně kuriózní oblastí co se týče historie, politiky, ekonomiky, kultury a mezinárodních vztazích, včetně vztahů obou Korejí s Českou republikou. K vyobrazení obou státních celků existujících na území poloostrova byla zvolena Česká televize, která by měla - vzhledem ke svému specifickému postavení veřejnoprávního média - divákům poskytovat objektivní a nestranné zpravodajství. V teoretické části jsou představeny základní pojmy a teorie zaměřené na veřejnoprávní média, mediální konstrukci reality, gatekeeping, agenda-setting. Značná pozornost je také věnována samotné České televizi a Korejskému poloostrovu, kde jsou mj. stručně vyloženy klíčové historické okamžiky tohoto regionu a je přiblíženo mediální prostředí obou Korejí. V praktické části jsou sesbíraná data analyzována, a to jak kvantitativní, tak i kvalitativní metodou. V rámci obsahové analýzy jsou data řazena dle četnosti, pořadí, tématu či vyznění. Součástí je analýza nejfrekventovanějších pojmů a jejich možná změna významu na časové ose. Výsledky a zjištění jsou na konci práce sumarizovány a předkládány čtenáři společně s odpověďmi na hypotézu a výzkumné otázky.
|
|
| |
|
|
Interaktivní metody moderace (plazma, full grafika) a jejich využití ve zpravodajských pořadech ČT24
Gastová, Tereza ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
15 Abstrakt V práci se autorka zabývá moderací zpravodajských relací s pomocí grafického doprovodu, který se v průběhu studiového vystoupení moderátora či redaktora zobrazuje na velkoformátovém pozadí. Cílem práce je prostřednictvím rozhovorů s několika pracovníky zpravodajského kanálu ČT24 postihnout, co obnáší příprava a výroba těchto příspěvků, jak vypadá jejich odbavení a jakým způsobem jsou do celého procesu zapojeni různí členové zpravodajské posádky. Jednotlivé fáze autorka ilustruje na třech vybraných pořadech z produkce ČT24. Jejich relace v rámci jednoho vysílacího dne následně zkoumá metodou kvalitativní analýzy obsahu a popisuje konkrétní formy interaktivních příspěvků, které zde byly využity. Úvodní část textu nabízí výchozí teoretické informace - představí základní pojmy spojené se zkoumaným fenoménem a následně se věnuje digitalizaci, charakteristice zpravodajských studií ČT24, roli moderátora ve zpravodajství a zpravodajské grafice.
|
|
|
Využití sociální sítě Instagram ve zpravodajství na příkladu České Televize
Kohlová, Barbora ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Diplomová práce zkoumá sociální síť Instagram z pohledu šíření zpravoda- jského obsahu médii, konkrétně pak na příkladu České televize. Teoretická část nabízí komplexní popis sociální sítě Instagram včetně vývoje a nejdůležitějších pojmů. Praktická část přináší výsledky měsíčního zkoumání formy a obsahu všech příspěvků přidaných na instagramový účet ct24zive. Cílem práce bylo kvantitativně zanalyzovat příspěvky sdílené Českou televizí, které byly pro lepší zasazení do kontextu komparovány s příspěvky BBC na jejich účtu bbcnews. Byla zkoumána míra a způsob využití definovaných instagramových nástrojů. Výsledky analýzy pak byly konzultovány s redakcí sociálních sítí ČT24 za účelem obohacení způsobu správy jejich účtu. Obě média zaujímají velice odlišný přístup, kdy se Česká televize snaží na Instagramu poskytovat plnohodnotné zpravodajství pro mladé publikum, pro něž bývá Instagram primárním zdro- jem informací, zatímco BBC v souladu s laděním sociální sítě nabízí především zábavný, nikoli aktuální, soft news obsah. Práce má tak zároveň ambici být do budoucna inspirací dalším médiím při vytváření a spravování IG účtů právě na základě...
|
host ::
RSS.